Čajkovskij: Symfonie č.5 a Rokokové Variace.
Borodin: Kníže Igor, předehra.
Místo a čas konání koncertu:
Obecní dům. Smetanova síň. Praha7.dubna 2018 20:00
Orchestr: Moravská filharmonie Olomouc
Sólista: A.Ramm (Rokokové Variace)
Dirigují: Alim Shakh
Při nákupu vstupenky do 23. února dostanete 45% slevu.
To ale není vše, díky exkluzivní spolupráci navíc dostanete jako dárek CD v hodnotě 200 Kč v místě konání akce!
To ale není vše, díky exkluzivní spolupráci navíc dostanete jako dárek CD v hodnotě 200 Kč v místě konání akce!
Vstupenky: předprodej od 450 Kč
Cena bez slevy od 850 KčProgram koncertu:
Velký koncert Moravské filharmonie se odehraje 7. dubna 2018 v pražském Obecním domě. V koncertě vedle Páté symfonii Čajkovského a Rokokových variací zazní předehra k opeře Kníže Igor ruského skladatele Alexandra Porfirjeviče Borodina. Dirigent - Alim Shakh. Sólista - Alexander Ramm.Program koncertu:
A. Borodin: Kníže Igor (předehra)
P. I. Čajkovskij: Rokokové variace
--- přestávka 20 min. ---
P. I. Čajkovskij: Symfonie č. 5 e-moll, Op. 64
Sólista: violoncellista Alexander Ramm.
Rammovy interpretace se vyznačují obrovskou výraznou sílou. Hraje s hlubokým vhledem, neobává se reflexe, elegického přednesu a dlouhých pauz. Má fenomenální techniku, kterou předvedl v celé kráse během svého okouzlujícího vystoupení společně s legendou mezi současnými dirigenty, Valeriem Georgievem. Alexander Ramm: Laureát Mezinárodní soutěže violoncellistů Paulo Cello Competition v Helsinkách a Mezinárodní soutěže P. I. Čajkovského v Moskvě. Ramm je sólistou Petrohradského Domu hudby a koncertních programů Moskevské státní filharmonie, včetně projektu „Hvězdy XXI století“. Pravidelně vystupuje v mnoha městech Ruska, Švédska, Rakouska, Finska, Jihoafrické republiky, Japonska, Francie; jeho recitály se konají v Brucknerhausu (Linz, Rakousko), v Concertgebouw (Amsterdam), v Koncertním sále Mariinského divadla a Koncertní síní P. I. Čajkovského v Moskvě, v Pařížské filharmonii a v londýnské Cadogan Hall. Spolupracuje s takovými dirigenty, jako jsou Michail Jurowski, Vladimir Jurowski, Vladimir Spivakov, Valery Georgiev, Alexander Sladkovsky a Vladimir Fedoseyev Během minulé sezóny Alexandr Ramm přednesl part pro violoncello v symfonickém koncertu Prokofjeva pod taktovkou Valerie Gergieva. Angažmá na rok 2018 zahrnuje také koncert se Státním kvartetem A. P. Borodina v Pařížské filharmonii a pražskou premiéru v Obecním domě s Alimem Shakem - jedním z nejvýraznějších dirigentů české hudební scény. Od roku 2011 Ramm hraje na nástroji, který vytvořil známý moderní mistr Gabrielle Jebran Yakoub.Dirigrnt: maestro Alim Shakh
Alim Shakh je nejznámějším následovníkem legendární dirigentské školy profesorů Fedora Kozlova a Ilji Musina. Maestro diriguje symfonické a komorní orchestry, akademické sbory, pořádá představení v hudebních divadlech, vede mezinárodní semináře. Mezi orchestry, se kterými spolupracuje, patří: Symfonický orchestr Petrohradské filharmonie, California Opera Company (USA), Petrohradský státní symfonický orchestr, Moravská filharmonie Olomouc, mezinárodní symfonický orchestr Let’s Make Music (Velká Británie), orchestr Výmarské Staatskapelle (Německo), Komorní sbor Grand Rapids (USA), Divadlo opery a baletu Petrohradské konzervatoře, Petrohradské státní divadlo hudební komedie a další. Alim Shakh hostuje v Německu, Francii, USA, kde získal cenu Outstanding Artist Award (Kalifornie, 2011). V posledních létech maestro aktivně působí jako dirigent v České republice.Moravská filharmonie Olomouc
Moravská filharmonie patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Za více než padesát let svého působení si vytvořila mimořádně rozsáhlý repertoár. Orchestr věnuje pozornost velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století a patří k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury - A. Dvořáka, B. Smetany, L. Janáčka a B. Martinů. S velkým ohlasem vystupovala ve většině evropských států i v zámoří.Petr Iljič Čajkovskij / Symfonie č. 5 e moll
Pátá symfonie Petra Iljiče Čajkovského, označená e moll, op. 64, je věnována Theodoru Avé-Lallemantovi, německému hudebnímu kritikovi a spisovateli. Skladatel ji vytvořil v roce 1888, deset let po předchozí 4. symfonii, neboť „se vypsal“, jak píše své mecenášce a přítelkyni Naděždě von Meck. Přesto skladbu napsal během několika málo týdnů na svém venkovském domě v obci Frolovskoje u Klinu. Premiéra se konala v St. Petěrburgu v listopadu 1888.Označení vět je následující:
1. Andante - Allegro con anima
2. Andante cantabile, con alcuna licenza
3. Valse: Allegro moderato
4. Andante maestoso - Allegro vivace
Všechny čtyři věty propojuje jediný motiv osudu. Do úvodu první věty skladatel napsal: „Introdukce. Plné odevzdání osudu nebo, což je totéž, nevyzpytatelnému rozhodnutí prozřetelnosti. – Allegro. Nespokojenost, pochybnosti, nářky, výčitky.“ Věta začíná melodií klarinetů, která představuje motiv osudu, pokračuje flétnami a klarinety, až ji převezmou smyčce jako hlavní téma. Druhé téma přinášejí dřevěné dechové nástroje.
Druhá věta začíná hlubokým úvodem smyčců, než přijde zpěvné sólo lesních rohů, označované autorem jako „paprsek světla“ a posléze je podpořeno klarinety a hoboji. Jen krátce je přerušen tok hudby před bouřlivým nasazením hlavního tématu.
Třetí věta je napsána jako klidný valčík, který se nechá motivem osudu jen krátce vyrušit.
Jako první věta začíná i čtvrtá osudovým motivem, ale určitěji, především v durové tónině (D dur). Po zevrubném úvodu finále dochází ke slavnostnímu výbuchu orchestru, který, občas doprovázen ústředním motivem, dospěje k finále.
Kritika označila symfonii jako „nejvýznamnější hudební událost naší doby“ (Josef Sittard). Čajkovskij sám ji považoval za nepovedené dílo, především kvůli finále, a cenil si výše Čtvrtou symfonii. Dnes patří nicméně spolu s Šestou symfonií k nejoblíbenějším.
Alexandr Porfirjevič Borodin: předehra k opeře Kníže Igor
Kníže Igor (Князь Игорь) je opera o čtyřech dějstvích, kterou napsal Alexandr Porfirjevič Borodin na námět historického eposu Slovo o pluku Igorově. Borodin toto své životní dílo psal osmnáct let a zemřel před jeho dokončením. Definitivní podobu opeře dali podle poznámek z autorovy pozůstalosti Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov a Alexandr Konstantinovič Glazunov. Premiéra se konala 22. října 1890 v Mariinském divadle v Petrohradu s Ivanem Melnikovem v titulní roli. V roce 1899 byla opera uvedena v Praze, šlo o první představení mimo Rusko.Petr Iljič Čajkovskij / Variace na rokokové téma
Variace na rokokové téma Petra Iljiče Čajkovského patří k základnímu repertoáru každého violoncellisty. Kouzlo této kompozice přitahuje posluchače už téměř 140 let zrovna tak, jako violoncellisty přitahuje snaha utkat se s interpretačními záludnostmi, ale také krásou tohoto díla. I když skladba nemá podobu klasického koncertu o třech, případně čtyřech větách, může sólista v sevřených sedmi variacích ukázat všechny polohy svého umění. Přitom nejde jen o virtuózní kousek, hudba Rokokových variací je také hluboká a moudrá.Dílo vzniklo z podnětu kolegy-učitele na Moskevské konzervatoři, violoncellisty Wilhelma Fitzenhagena.